Rhodos

Rhodos je hlavní město stejnojmenného řeckého ostrova. Ze všech ostrovů, který jsem kdy navštívila, je tohle ten nejlepší! Je tam krásnej hrad, boží podhradí a skvělý cesty kolem moře. A to nemluvim o barech, jídle, barech, jídle a co teprv o jídle!

Postřehy z posledního prázdninovýho tejdne

1) Neskákejte ani do vody, kterou bezpečně znáte, bolí to. 

2) Snažte se chodit po rovině. Pokud NUTNĚ musíte jít do/ze schodů, DÍVEJTE SE, kam šlapete. To taky bolí. 

3) Jestli fakt musíte jít na kolečkový brusle, vemte si ty, který MAJ BRZDU.

 4) A když už máte nasazený ty, který brzdu nemaj, nejezděte s nima z kopce po cestě, kde neni ani jedna záchytná lampa. To poslední bolí nejvíc! 

Vzhledem k tomu, že na září mám fakt dost plánu, trošku mě štve mít celou nohu zafačovanou a nemoct na ni ani došlápnout. A taky nemůžu sedět na pravý půlce zadku. Skvělý. No, ale aspoň už si s panem doktorem na chirurgické ambulanci skoro tykám, byla sem tam po pátý za čtyři měsíce ( ano, jsem opravdu nešikovná :D). Ale v pátek má kamarád oslavu, v neděli Zkrocení zlé ženy, další pátek další oslava, další pátek eště jedna oslava, potom nesmim vynechat sobotní oslavy a v polovině září taky výlet do Amsterdamu. A potom taky výlet do NY (yeah!). Takže by se moje nožka měla ve VLASTNÍM zájmu rychle a pořádně uzdravit. Tak!

VARY

Možná o měsíc pozdějc, ale přeci! Pár fotek z festivalu, kde jsem byla letos už po čtvrtý. Miluju tu atmosféru, miluju místní halušky, miluju letošní JAMESON stan a miluju filmy! <3 Viděla jsem jich asi patnáct a můžu s klidným srdcem doporučit tyhle: Spoluautor (Režie Martina Donovana, který si zde zahrál i jednu z hlavních rolí. Je to vtipný, překvapující a ani chvíli nudící.), Win Win (Úsměvná americká komedie s prvky cynismu.), Lollipop Monster (Film mladé německé režisérky nabízí pohled na svět dvou mladých patnáctiletých dívek.), Life in a Day (Záběry lidí ze všech možných koutů planety z jediného dne - 24. 7. 2010.), Pina (Tenhle film se skládá napůl z výpovědi spolutanečníků známé tanečnice Piny Bausch a napůl ze záběrů z jejich vystoupení.), Balada o Genesisovi a Lady Jaye (Nekonvenční dokument o nekonvenčním uměleckém páru.) a konečně Strom života (Dá se tenhle film popsat?!).

Tak. Myslim, že to by stačilo. Ještě pár postřehů a jdu spát.

Typisch

Jameson stan <3

                                                znechuceně překvapený plakát

                                                                 Dancing in the moonlight

                                                         ...... a BAF.

Zolo!!!

Flákám to, já vim. Ale vžijte se do mé situace. Píšete, vytváříte, vymýšlíte a vlastně nevíte proč, pro co a pro koho. Respektive nevíte, JESTLI vůbec pro někoho (jasně, pro sebe, ale to mě momentálně tolik neba).  A protože moje vůle je skoro nicotná, není se čemu divit. Ale! Dneska jsem se vzmužila a dostala i trochu chuť něco sem přidat. Tákže tu mám pár fotek ze Zoo, kde jsem byla v jeden z nejteplejších letošních letních (pche) dnů. A na pokraji smrti vedrem, na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti vysílením, ale STÁLO TO ZA TO! :)

                  

                                    

 Nighty night!
    

Doni's impression no. 1

Rozhodla jsem se založit si blog. Možná spíš fotodeník, možná jenom zápisník o všem, co mě zaujalo a možná jenom proto, že jsou prázdniny, strašně prší a je pondělí. Možná si to tu budu psát pro sebe a možná mě to přestane bavit. Protože když mi něco nejde, tak mě to nebaví. A možná bych měla přestat používat slovo možná.